V sobotu jsme se sešli za krásného slunečného rána na hřišti v Mostě, kde bylo na programu 5.kolo softballové extraligy. Do Mostu jsme přijeli v oslabené sestavě, neboť ve stejném termínu bojovali naše osmičky v čele s koučem Jakubem Trčkou o medaile na Českém poháru. Beny musel zajišťovat Final Four na Krči, takže jako hlavní trenér si svou premiéru odbyl Pepa Zelinka.Všichni hráči i hráčky dorazili do Mostu včas a tak po předzápasovém rozcvičení mohl začít úvodní zápas s domácími Paintbusters. Začali jsme hned v úvodu se silným základem, kterému se dařilo bezchybně bránit a i na pálce všichni předvedli svou sílu. Po dvou směnách jsme hráče prostřídali a i tato sestava dokázala přidávat body a mostecký útok ubránit.Výsledkem byla výhra 24:7. V následné pauze jsme již přemýšleli o taktice na následujícího soupeře, kterým byli kostelečtí Klackaři, soupeř nevyzpytatelný, který svou hrou umí zaskočit. Rozhodli jsme se proto udělat jen drobné změny a do začátku zápasu nasadit sestavu, která turnaj zahajovala. Soupeř ale příliš nevzdoroval, začal dělat zbytečné chyby a tak brzy došlo v našem týmu ke střídání. Všichni orlíci se stejnou měrou přispěli k vítězství 22:0. Vyhráli jsem skupinu a tak jsme  čekali, jaké rozuzlení bude mít druhá skupina, kde sice námi očekávaným soupeřem byli Hroši z Havlíčkova Brodu, ale ti někde cestou do Mostu ztratili soustředěnost a radost ze hry a tak je v cestě do semifinále po 2. tiebreaku zastavili mostečtí Paintbusters.

Naši orlíci si na Most věřili, měli v paměti snadné vítězství z rána. Jaké však bylo překvapení. když po 1.směně byl výsledek 0:0 a první tři naši pálkaři se ani nedostali na metu. Naštěstí se nám podařilo hráče i hráčky "probudit" a od druhé směny to již byl ten tým, jak ho známe. Téměř bezchybný v poli a s údernou pálkou. Výsledek 15:1 byl dostatečně přesvědčivý. V čekání na druhého finalistu jsme opět byli napínáni až do konce, protože Klackaři se rozhodli nedat svou kůži lacino a ve velmi pěkném, nervydrásajícím utkání vedli nad  Rytíři až do poslední směny. V té se Rytířům v dohrávce podařilo srovnat a (opět) v tiebreaku dovézt domů vítězný bod.

Finálový duel byl již ve znamení 2 pěkných (i když, dle našeho názoru, na hranici pravidel) odpalů na straně Rytířů, jinak obě obrany měli vše pod kontrolou. Rozdíl byl jen v tom, že Rytíři chtěli vyhrát o kousek víc, než my, a proto nakonec vyhráli výsledkem 5:3. Domů odvážíme pohár za druhé místo, vědomí, že máme tým,který může hrát o příčky nejvyšší, ale také to, že bez "hladu" po vítězství se vyhrávat nedá.