První březnovou sobotu jsme vyrazili s našimi desítkami do Kostelce nad Orlicí na turnaj Kostelecký lvíček U10.
Zde nás přivítala velmi pěkná hala. Týmy byly rozlosovány do dvou základních skupin, z nichž se potom rovnou utkaly dva týmy na stejném místě v rozhodujícím zápase o konečné pořadí. Pokud tedy pomýšlíme na finále, musíme ve skupině skončit jako první, jiná cesta prostě není.
V naší skupině byly kromě nás ještě týmy Pirátů ze Žacléře, Waynova světa a Hrochů z Havlíčkova Brodu.
Jako první nás čekal tým Pirátů. Očekávali jsme tuhý boj, ale že to bude náš nejtěžší zápas na turnaji nás v tu chvíli ani nenapadlo.
Zápas přitom začal poměrně dobře, ujali jsme se vedení 2:0. Potom ale přišel nejdramatičtější okamžik utkání – Matyáš Smola šel po odpalu tak nekompromisně, že narazil hlavou do konstrukce u zdi tělocvičny. Byla to rána jako z děla a Matyáš se sesunul na zem, kde zůstal několik nekonečně dlouhých chvil bez hnutí ležet. Rozhodčí si toho hned nevšimli a hra pokračovala. Přerušena byla až v okamžiku, kdy jsme se k Matyášovi začali sbíhat. Naštěstí byl Matyáš jenom hodně silně otřesen, srážku se zdí nakonec přestál bez vážnější úhony a okamžitě se zapojil do dalších bojů.
Do šesté směny jsme nastupovali s těsným vedením 3:2. Protože obě obrany v této fázi zápasu pracovaly bez vážnějších zaváhání a dominovaly nad pálkaři, platil stejný stav i na začátku sedmé směny, kdy šel soupeř na pálku. Nakonec se mu podařilo udělat bod a my jsme šli do dohrávky zápasu za stavu 3:3. Naše pálka se celý zápas potýkala s nedostatkem apetitu, výjimku neudělala ani v dohrávce sedmé směny.
Za nerozhodného stavu přišel ke slovu tie-break. Situace, kdy tým na pálce začíná směnu s běžcem na druhé metě. Soupeř této situace využil a několika odpaly se mu podařilo (byť za cenu autu) dotlačit běžce domů. Piráti tak vedli před naší dohrávkou 3:4.
Naši pálkaři začali opět s velkým „nasazením“ dvěma auty bez posunu běžce. Ale naděje umírá poslední. Další pálkař se na první metu dostal a našeho dalšího běžce posunul na třetí metu. Na pálku pak nastoupil Honza Roztočil, který se jako nováček účastnil svého prvního turnaje. Nedal to ale na sobě vůbec znát a svým odpalem stáhnul vyrovnávací bod. Navíc svým následným agresivním během po metách zaskočil soupeře tak, že ten svojí chybou umožnil doběh našeho vítězného bodu. Do tabulky si tak zapisujeme první vítězství 5:4. Ale bylo to opravdu o fous.
Další zápas ve skupině jsme nastoupili proti sympatickým nováčkům v t-ballovém světě – týmu Wayne´s World. Průběh zápasu byl jednoznačný s výsledkem 26:0.
Poslední zápas ve skupině nám do cesty postavil Hrochy. Ani zde naše obrana nedala soupeři šanci a po vítězství 1:11 jsme se probojovali do finále.
V tom nás čekal vítěz druhé skupiny, rovněž zatím bez porážky hrající domácí tým – Klackaři. Finále tak bylo soubojem nejlepšího útoku (Klackaři rozdali ve skupině 52 bodů) s nejlepší obranou turnaje (my jsme povolili soupeřům doposud pouze 5 bodů).
Fanoušci obou táborů hráčům ještě před zápasem vytvořili atmosféru jako na El Clásicu. Musím říct, že takhle mohutné povzbuzování ze stran diváků jsem snad na t-ballu ještě nezažil. Někteří hráči si dokonce zacpávali uši, pokyny trenérů naprosto zanikaly v dunivém skandování. Nedalo se nic dělat, hru jsme museli řídit pouze rukama.
První 2 směny dominovaly v zápasech obrany, přesto jsme byli víc nebezpeční a ujali jsme se vedení 2:0. Další směna ale již v podstatě finále rozhodla. Orlíci přidali soustředění a chuť na pálce a zastavila je až časomíra za stavu 13:1. Zlaté medaile jsou naše!
Na turnaji nejmladší orlíci představili téměř bezchybnou obranu – ve čtyřech zápasech jsme obdrželi pouze 6 bodů. Přestože se nám hlavně zpočátku nedařilo pálit podle našich představ, spolehlivě fungující hra v poli dokázala na tomto turnaji tento výpadek nahradit.
Všem hráčům gratulujeme k vítězství, rodičům děkujeme za podporu a těšíme se na další zápasy.
Za trenérský tým
Jakub Trčka