O víkendu 19.6. – 21.6. se naši hráči z kategorie U11 vydali do Brna na Městský baseballový stadion Draků, aby zde sehráli Český pohár U11.

Malí orlíci vítězi Českého baseballového poháru U11

O víkendu 19.6. – 21.6. se naši hráči z kategorie U11 vydali do Brna na Městský baseballový stadion Draků, aby zde sehráli Český pohár U11.

Pro tuto kategorii byla hra s „ostrými“ nadhozy a tvrdým míčem zavedena letos poprvé, pro většinu týmů tak byl pohár prvním velkým basebalovým turnajem vůbec.

Zimní příprava tak byla z větší části podřízena tomu, aby se naši hráči sžili s novou rolí nadhazovačů. Při nadhazovacích trénincích nám podstatnou měrou vypomáhal Martin Šmidt a nutno uznat, že naši malí orlíci dělali pod jeho vedením značné pokroky.

Nutno ještě podotknout, že hráči nebyli jediní, kdo si s nadhozy odbývali na turnaji premiéru. I pro nás kauče přinesl turnaj novinku. Protože počty nadhozů jednotlivých hráčů byly v zápasech omezeny – např. nadhazovač mohl nadhodit maximálně 20 nadhozů v zápase, aby mohl nadhazovat opět další den, pokud nadhodil více než 20 a méně než 35 nadhozů, musel mít druhý den volno, celkově nesměl odházet více než 80 nadhozů za den a 120 na turnaji atd., museli jsme již zcela nepokrytě taktizovat a zejména přesně počítat. Naštěstí nyní můžeme konstatovat, že v tomto směru nám v průběhu celého turnaje vše vycházelo do posledního puntíku a kluci na prkně předváděli neskutečné výkony.

V pátek jsme tedy vyrazili do Brna poměřit síly s týmy z celé republiky. V naší skupině (jediná se 4 týmy, ostatní tři skupiny byly tříčlenné) nás čekali Skokani Olomouc, Sokol Hluboká a Olympia Blansko.

Naším prvním soupeřem byl tým Skokanů. V tomto zápase nám celkem dobře zafungovala kromě nadhozu i pálka. Na prkně začal výborně Šimon Vyklický, ve skvělých výkonech pak pokračoval i Mates Trčka a Jáchym Pechlát. Všichni stačili odházet svoji směnu do 20 nadhozů, čímž jsme měli všechny nadhazovače z tohoto zápasu zachovány i na druhý den. Zápas jsme vyhráli bez jediného obdrženého bodu.

Další zápas nás čekal jeden z našich tradičních soupeřů, který nám dokáže na vrcholných turnajích často zavařit. Nejinak tomu bylo i v tomto zápase. Na nadhozu se nám opět podařilo udržet limity nadhozů pod 20, když jak Matyáš Smola, tak Vasko Kolev i dohazující Matouš Bubeník odvedli svojí práce skvěle. Bohužel díky slabšímu výkonu na pálce šla Hluboká do dohrávky zápasu na pálku za stavu 2:2. Pomocí ulejvek se soupeři podařilo obsadit třetí metu a při dvou autech na zpožděnou krádež nakonec i doběhnout pro vítězný bod. Hluboká nás tak (již téměř možno napsat „tradičně“) porazila o bod 3:2.

Poslední zápas ve skupině nám přivedl do cesty tým z Blanska. První pálku soupeře se nám povedlo eliminovat, a když byl na pálce náš první pálkař Jáchym Pechlát, byl zápas přerušen pro déšť (s ohledem na další vývoj turnaje ovšem musím říct, že ten déšť nám přineslo samo nebe). Naštěstí se počasí za necelou hodinku umoudřilo a my mohli pokračovat v zápase. Naši nadhazovači Šimon Vyklický, Mates Trčka a Lukáš Přívozník drželi soupeře na pálce zkrátka, takže jsme opět nevyházeli ani jednoho nadhazovače pro případné použití následující den. A protože se malí orlíci konečně dostali do správné nálady i na pálce, zápas dospěl k našemu jednoznačnému vítězství. To znamenalo naše druhé místo ve skupině a přisoudilo nám jako dalšího soupeře domácí Draky.

Kvůli předchozí dešťové pauze byla zrušena hodinová pauza před zápasem s Draky a my v podstatě hned nastoupili k dalšímu zápasu. Orlíci byli ještě v euforii po předchozím vítězství, což velmi pozitivně ovlivnilo jejich výkony na hřišti. Na nadhozu začal Matyáš Smola, kterého jsme zápas předtím šetřili. A ukázalo se, jak správná to byla volba. Draci se sice v zápase dostali do vedení, Matyáš Smola je však spolu s dobře hrající obranou nepustil do žádného velkého trháku. V polovině zápasu se pak naše pálka probudila z letargie a během dvou směn několikabodovými šňůrami skóre zápasu poměrně výrazně otočila na naši stranu. Skvěle nadhazující Matyáš Smola pak Drakům nedovolil zápas nijak zásadně zdramatizovat a dovedl ho na nadhazovacím prkně k vítězství 7:4. Tím jsme se probojovali do bojů o medaile.

V boji o přímý postup do finále nás v neděli ráno čekali srdnatě bojující Hroši Brno. Na nadhozu začínal Vasko Kolev. Soupeře držel na pálce zkrátka, i když pár trefených pálkařů soupeře poznalo tvrdost této hry. Naše hra v útoku byla v tomto zápase dobrá, hráči zejména velmi dobře plnili signály a taktické pokyny kaučů (zejména Jáchymovy ulejvky byly milimetrově přesné). Body na naší straně utěšeně naskakovaly a na ukazateli skóre svítil stav 9:2 pro nás. Zápas se ale hraje vždy až do konce. V dohrávce poslední směny se na pálce prosadil i soupeř. Díky těsným odpalům a drobným nepřesnostem v naší obraně stáhnul jeden bod a obsadil všechny mety. Následující pálkař soupeře (M. Doležal, jeden z nejlepších na turnaji) odpaluje k plotu a stíhá oběhnout všechny mety. Dává grandslam - 4bodový homerun. Soupeř tak stáhnul náš náskok na 9:7. Jakmile se ale mety vyprázdnily, pole včetně Vaska na nadhozu se opět vrátilo k jednoduchému baseballu a následovaly jisté auty, které celý zápas ukončily. POSTUPUJEME DO FINÁLE!

Po celodenním čekání jsme se dočkali – podvečerní finále s doposud neporaženou Třebíčí je tady. Při meetingu s rozhodčími před zápasem je nám řečeno, že se zápas hraje na šest směn. Začínáme jako hosté na pálce. Soupeřova nadhazovačka nás však zpočátku dokáže udržet v dostatečné vzdálenosti od domácí mety, i když na mety se dostáváme a tlačíme. Přesto je to soupeř, kdo otevírá skóre jako první a dostává se do vedení. Matouš Bubeník však od začátku zápasu nadhazuje výborně a vedení Třebíče (na turnaji zvyklé dávat soupeři dvouciferný příděl bodů) není nijak jednoznačné. Ve druhé polovině zápasu pak naše pálka zavelela k útoku a perfektně plnila pokyny kaučů a obrana Třebíče rázem nevěděla, kam dřív. Šesti body jsme otočili skóre a před dohrávkou 6. směny vedeme 8:5. V tuto chvíli k nám do dugoutu dorazil technicky komisař s informací, že finále je vypsáno na 7 a ne na 6 směn, a že tedy naše hráče čeká ještě jedna směna. Taková informace podaná v pravou chvíli potěší jako máloco -). Třebíč v dohrávce šesté směny tlačila na pálce, jak mohla, proti ní stál v tu dobu na nadhozu již Matyáš Trčka. Přes skvělou práci celého pole se podařilo Třebíči snížit na 8:7, víc jí však naši hráči nedovolili. Po 3. autu se již malí orlíci chystali nechat propuknout svoji radost z vítězství, byli ale zaraženi s tím, že je třeba odehrát ještě jednu směnu. Na pálce se nám bohužel nepodařilo doběhnout ani pro jeden bod; do nyní již skutečně poslední dohrávky jsme tak šli s jednobodovým vedením. První pálkař soupeře se dostal na první metu. Druhý pálkař odpálil na Matouše Bubeníka, který ovšem místo aby hrál aut na druhé metě, vyslal ránu na metu první, kde Bertík Pražák zahrál první aut. Běžec z jedničky mezitím pokračoval rovnou na třetí metu, kam však Bertík vyslal zcela přesný míč Šimonovi Vyklickému. Ten už pak neměl nejmenší problém běžce mezi třetí a druhou metou vyautovat. Perfektní double. Máme dva auty, zbývá udělat poslední. Mates na nadhozu již však nepřipouští žádné další drama a stike-outem končí finálový zápas naším vítězstvím 8:7. Nyní již může radost z výhry propuknout naplno.

Výsledky:

Eagles Praha – Skokani Olomouc     7:0

Sokol Hluboká – Eagles Praha          3:2

Eagles Praha – Olympia Blansko      15:2

Draci Brno – Eagles Praha                4:7

Hroši Brno – Eagles Praha                7:9

Třebíč Nuclears – Eagles Praha        7:8

Za nás trenéry a kauče lze tento turnaj shrnout slovem famózní! Malí orlíci předvedli úžasné výkony a odhodlání, a zejména ukázali všem soupeřům i divákům, že umí hrát srdcem a že je ta hra neskutečně baví.

Vyzdvihnout si speciálně zaslouží výkony všech nadhazovačů, na hřišti nechali všechno a splnili přesně to, co jsme po nich chtěli.

Moje poklona a poděkování patří i všem hráčům, kteří si v průběhu turnaje moc nezahráli, přesto ani na lavičce nepolevovali v podpoře svých spoluhráčů a byli stále pevnou součástí týmu; i díky nim jsme se v turnaji dostali až na samý vrchol.

Nesmíme samozřejmě zapomenout ani na Pepu Zelinku a Mika Stowerse, kteří doplňovali náš trenérský tým. Díky.

A nakonec chceme poděkovat všem rodičům za neutuchající podporu na hřišti i mimo něj, za pomoc s organizací všeho v průběhu turnaje, i když tu nejsladší odměnu dostali ihned po skončení finálového zápasu.

JT a JB