Aristoteles a trenér týmu U13 Daniel Krejčiřík totiž tvrdí: „Abyste ocenili krásu sněhové vločky, je třeba stát na mrazu.“ Jeho svěřenci se tedy ještě před Vánoci zúčastnili povedeného soustředění v Beskydech na proslulé turistické chatě Severka (965 m n. mořem), kde všechno funguje podle vojenských pravidel a jezírko u ní mělo ledovou krustu silnou tak, že ji rýčem nezdolal ani Bivoj výpravy Dušan Peter.

Nakonec se tak místo otužilých chlapců koupal (a možná koupe až doteď) jen zahradnický nástroj určený zejména k obracení či vrývání zeminy, který při ztrátě koncentrace výše zmíněného vyklouzl z jeho přemrzlých rukavic až na dno a i přes vysilující snahu nešiky se jej nepovedlo vylovit.

Vloček bylo u hranic s Polskem možná až moc, avšak v teplotě subarktického podnebí se dětem i přes mrazem zbičované obličeje líbilo. Biatlon, bobování, koulování, společenské hry a čaj s citronem byly samozřejmostí, stejně jako vířivka ve zdejším supermoderním SPA nebo valašské menu zdejšího šéfkuchaře, který vyhrožoval fyzickým trestem každému, kdo nedojedl.

Jedinou kaňkou výletu bylo jeho samotné vyvrcholení! Pohonná hmota v Renaultu rok výroby 1977 doktora Berana byla zřejmě ještě starší než samotný vůz, takže zamrzla a část výpravy se i přes obětavou pomoc tamních domorodců nedostala domů včas.

Po Novém roce už se více než dvacetičlenná družina věnovala – i za vydatné pomoci posily realizačního týmu a někdejšího špičkového extraligového catchera Adama Pospíchala – třikrát týdně tréninkům. Vedení týmu při nich vsadilo na originalitu. Nezvykle se zaměřilo především na pálení, házení, chytání a taky fyzickou kondici. Pro její pilování byli někteří zaujatí tak moc, že baseballově sice výrazné zlepšení neprojevují, zato by mohli reprezentovat ve skoku přes švihadlo.

I přesto se hned šest členů družiny, jež byla před startem sezony rozdělena do dvou vyrovnaných mančaftů, prokousalo již třemi výběrovými koly národního týmu U12. Stále mají naději podívat se jak na ME ve Francii, tak MS na Tchaj-wanu.

Jsou jimi tito: Miky Beran, Honza Černecký, Dan Horák, Honza Panáček, Kuba Röschl a taktéž Oliver Šlenc.

Úmorné přípravné období vyvrcholilo přátelskými zápasy s Draky Brno. První dva se uskutečnily v jesenické hale, v níž se bohužel nedostali do hry borci hrající na postu číslo 9! V pravém poli by pro ně bylo místo pouze v případě, že bychom vybourali jednu ze stěn, což nám ředitel tři roky starého objektu zakázal. Škoda! Pálkaři obou týmů švihali vášnivě tak, že během dopoledne zničili dvě krabice míčů a tím i nervy technického vedoucího píšícího tento článek.

Odveta v Brně se konala už venku takřka za jarních podmínek v sobotu 24. března. Nominováno bylo nejužší jádro týmu, které pod špilberskými kasematy z roku 1742 remizovalo 1:1 na zápasy. Na to, že šlo o první opravdové duely po dlouhé přestávce, měla hra obstojnou úroveň jak v útoku, tak v obraně.

Fotogalerie z přípravných zápasů s Draky od Petry Šlencové Bílské: https://flic.kr/s/aHBqjAxdL3

Nyní již probíhají tréninky venku. Hned o prvním aprílovém víkendu Orlíky čeká Jarní turnaj. Názorně se vyplácí zkušenost kouče Krejčiříka. Díky tvrdému soustředění v horách proběhne aklimatizace všech našich hráčů při předpovídaných teplotách -3 až +5 stupňů Celsia určitě rychleji než u ostatních účastníků první velké letošní akce. Vadit nebude ani pravděpodobné chumelení. Alespoň budeme zase moc obdivovat magickou krásu sněhové vločky.

Raul