O víkendu 13.-14.2. se ženský A-tým vydal na kondičně-teambuildingové soustředění do Krkonoš.

V našem týmu letos nastaly větší změny v kádru, a proto jsme se rozhodli, že by nebylo od věci uspořádat nějakou teambuildingovou akci hned na začátku sezony. Spojili jsme příjemné s užitečným a vyrazili jsme na kondičně-teambuildingové soustředění na hory.

Pod vedením tří skvělých řidičů (Edy, Kokse a Cinkošky) jsme v sobotu 13.2. dorazili do Špindlerova Mlýna, kde jsme nechali pod sjezdovkou svá auta a vyjeli lanovkou nahoru, odkud nás čekala přibližně šestikilometrová cesta k našemu cíli. Na kopci jsme se rozdělili na dvě skupiny: ti chytří, kteří si vzali běžky a cesta jim trvala tak o polovinu méně (Verča, Kačka R., Beky, Marta, Bára) a ti, kteří jsou sice taky chytří, běžky by si klidně vzali, ale bohužel na nich moc neumí (Džejna, Koks, Káč K., Cinkoška, Sába, Týna, Kája, Téra N. a Eda, který sice na běžkách určitě umí, ale musel jít se skupinou pěších, protože nikdo z téhle skupiny neznal cestu).

Kolem poledne se obě skupiny zdárně sešly v cíli, na chatě Petrášce (chata turistického oddílu KČT Slavoj Praha), kde již skupina běžkařů připravovala společný oběd. Po ubytování a velmi chutném obědě následovala chvilka volna a odpočinku. Jak to tak bývá, po odpočinku přichází nějaká ta aktivita, takže jsme se všichni oblékli a vyrazili jsme na odpolední „vycházku“ proloženou velmi zajímavými hrami ve sněhu (kotouly, jízda na lopatě, žabáci,…). Z výletu jsme se vrátili až za tmy a moje Endomondo říká, že jsme ušli něco přes 8 km.

Možná vás zajímá, proč „víkend plný lásky“… No přeci proto, že 14.2. byl Valentýn! V souvislosti s tím jsme se předem dohodli, že si o víkendu vzájemně dáme malé dárečky s valentýnskou tématikou. Dárek dostal samozřejmě i Eda, který nakonec dostal ještě jeden větší od celého týmu. Večer byl kromě předávání dárků plný klasických stolních her typu Activity, Jungle Speed atd.

Po vytouženém spánku nás druhý den ráno čekal krutý budíček, který zněl přibližně jako „za dvě minuty výběh“, ale moc si to nepamatuju, polovina z nás včetně mě měla ještě půlnoc. Nicméně opravdu za dvě tři minuty jsme se všichni sešli venku a následoval výběh (výšlap) nad chatu, kde jsme si dali rozcvičku. Po rozcvičce a snídani přišly na řadu hry ve sněhu, po kterých na sobě asi nikdo neměl nit suchou, nicméně jsme si to všichni ohromně užili. Nechybělo totiž ani klasické stavění sněhuláků a pořádná koulovačka! Po obědě už nás čekal jen úklid a odchod/odjezd zpět do Špindlu k autům. Auta tam naštěstí pořád stála, takže jsme mohli v klidu zase odjet domů do Prahy.

Závěrem bych chtěla poděkovat Edovi za to, že nás aspoň na chvíli vytáhl pryč z Prahy na čerstvý vzduch a asi budu mluvit za všechny, když řeknu, že jsme si to všichni fakt strašně užili! Díky Edo!

Puzzlík