Poslední prázdninový víkend se v Chomutově konalo 4. kolo Superligy žákyň. Jednalo se o náš jediný společný výjezd, a tak jsme si to chtěli pořádně užít. Do Chomutova jsme dorazili už v pátek, ubytovali jsme se v příjemném prostředí Hřebíkárny, a po společné večeři jsme vyrazili na výlet do nejdelšího krušnohorského údolí – údolí Petra Bezruče. Zde jsme společně probírali taktické a teoretické stránky naší softballové hry. Zpestřením byl úkol pro holky – zjistit, kdo byl Petr Bezruč, a to přímo od kolemjdoucích. Následně jsme si připadali jako v pořadu "Nikdo není dokonalý". Pro čtenáře máme také jeden úkol – zjistit, proč se údolí jmenuje Bezručovo, a co měl Petr Bezruč společného s Chomutovem.
Ale zpátky k softballu. V sobotu byl naším prvním soupeřem tým Piranhas, současný vedoucí tým Superligy. Minulý víkend jsme se nezalekli Bolatte, nezalekli jsme se ani Berouna a v pěkném a napínavém zápase jsme zvítězili 4:2. Odpoledne nás čekal zápas s oslabenou Kotlářkou. Oplatili jsme jí porážku z PISC a zvítězili jednoznačně 10:4. Večer jsme měli opět společnou večeři, následovalo osobní volno a párty na pokojích.
V neděli ráno nás čekal další těžký soupeř – Joudrs. Vítězství by nám zajistilo účast ve finále, stejně tak jako těsná prohra, protože mezi týmy Eagles, Piranhas a Joudrs by vzniklo „kolečko“, ve kterém by o pořadí rozhodoval počet obdržených bodů. Tato skutečnost došla soupeři na začátku páté směny, kdy byl stav 4:3 pro Joudrs. Tento výsledek by do finále posílal náš tým. Coach Joudrs si vzal timeout a rozhodli se, že nám za každou cenu dovolí skórovat, aby byl stav vyrovnaný, a oni by mohli jít ještě na pálku a přidat nějaké body na náš úkor. My jsme na tuto variantu byli připraveni, a když nadhazovačka Joudrs začala schválně házet špatné nadhozy, dostala naše pálkařka nezvyklý signál – být strikeout. Nechtěli jsme tuto variantu vytahovat a kazit holkám zápas, ale když se soupeř uchýlil k taktizování, dokázali jsme odpovědět. Soupeř si neuvědomil, že nechat soupeře udělat bod je mnohem těžší než vyrobit třetí aut. Anička signál splnila a my jsme z „kolečko“ vyšoupli Joudrs a poslali je do boje o třetí místo.
Zápas s Joudrs byl velmi pěkný a napínavý, na konci poznamenán taktickou hrou. Prohráli jsme sice 4:3, ale měli jsme nakročeno do finále. K naší finálové účasti však zbývalo ještě porazit tým SaBaT, se kterým jsme letos ještě žádný zápas neprohráli. V úmorném vedru holky opět podaly výborný výkon a zvítězily 11:3.
Už před finálovým zápasem bylo jasné, že rozhodne, kdo si uchoval na závěr turnaje více sil. Předchozí čtyři zápasy a velmi teplé počasí si vybraly svou daň. Zápas proti Piranhas byl dlouho vyrovnaný. Po dvou směnách jsme museli střídat na nadhozu naši jedničku Emmu, protože dovršila povolený limit odházených směn. Nicméně Sofie ji skvěle nahradila. Bohužel se od nás trochu odvrátilo štěstí a naše pěkné odpaly končily v rukavicích soupeřů. Naopak soupeř párkrát trefil nepovedenými odpaly místa v našem poli tak, že nebylo možné zahrát outy. Do naší dohrávky jsme vstoupili za stavu 0:6. Nyní musel i soupeř střídat nadhoz a nám se dařilo postupně korigovat výsledek na 3:6. Naše snaha o vyrovnání byla ale zastavena sporným autem na třetí metě, kde se spíše mělo jednat o blokování našeho běžce než o aut.
Finále jsme sice nakonec prohráli 3:6, ale holkám přesto patří absolutorium za předvedený výkon, a to nejen ve finále, ale i za celkový výkon v průběhu celého turnaje, navíc za velkého tepla, které nám neustále ubíralo síly. Celý turnaj se nám velmi podařil a ukázal, že výsledky z PISC z minulého víkendu nebyly náhoda. Čeká nás ještě jedno kolo Superligy a pak již MČR, kde se pokusíme zabojovat o medaile. Opět je nutno poděkovat rodičům za podporu během celého víkendu.
Výjezdu do Chomutova se zúčastnily: Klárka, Sofie, Anička, Péťa, Pepina, Sára, Terka, Kristy, Emma, Nela, Ája a Julča.