Vyrážíme už v pátek večer, abychom si užili příjemný večer ve Vysokém Mýtě a ráno si mohli přispat. Hned první zápas se dá nazvat přímo „bratrovražedným“, máme se utkat v Orlím hnízdě s místními choceňskými Orli. Naši orlíci jim ovšem nedávají příliš šancí, na první metu se nám dostanou jen 2 hráči. Zato my skórujeme 3x plným počtem  pěti bodů a navrch přidáme ještě tři, celkově vyhráváme 18:0.

Po pauze nastupujeme proti týmu z Plzně s plnou vervou, tak jak to umíme. Soupeř hraje lépe než ten první, přesto nás zastavit nedokáže, vítězíme 19:6. Tím vyhráváme naši skupinu a čekáme na vývoj ve druhé skupině. Tu vyhrává Tempo a nám za soupeře přisuzuje trutnovské Rytíře.

Semifinálovému zápasu nechybí napětí, po dvou směnách je stav 6:6. Jenže druhá polovina zápasu už je jen v našich rukách – zatímco soupeř doběhne už jen pro jeden bod, my dotáhneme bodů ještě osm. Zdatnější počtáři již vědí, že jsme vyhráli 14:7.

Ve finále nás tak trochu tradičně čeká Tempo. A je to finále jak má být. Obrany obou týmů pracují jak hodinky, pálkaři se těžko prosazují. Soupeř vede po druhé směně 1:3. Ve 3. směně srovnáváme skóre na 3:3.  Asi největší šanci na obrat promarníme v 5. směně, kdy při obsazené 2. metě bez autu nedotáhneme bod domů.  V poslední směně, ve vypjaté atmosféře, soupeř dotlačí bod domů, my v dohrávce nepropálíme vnitřní pole a je konec. Končíme druzí.

Odehráli jsme určitě dobrý turnaj, s naší hrou jsem spokojená, neudělali jsme žádné „strašidelné“ chyby, za celý turnaj nebyl nikdo strike out! Hrajeme pohledný baseball. Máme slušnou techniku pálení i házení, ani slidování není problém. Orientujeme se v herních situacích a z chyb se neskládáme. Asi nám chybělo jen trochu štěstí, ten správný odpal ve správnou chvíli. To se tak ve sportu někdy stává...

Fotogalerie zde

Alena