Softballistky Eagles Praha utekly hrobníkovi z lopaty. Nepříznivý vývoj série zvládly o uplynulém víkendu vyrovnat a následující sobotu si to budou moci se svými rivalkami z Joudrs rozdat na férovku. „Myslím, že budeme trochu víc nahoře,“ říká catcherka Sabina Borecká.

Místo konce sezony jste po víkendu zpět ve hře o titul. Vše nyní rozhodne až pátý, rozhodující zápas…

Moc se na ten poslední zápas těším. V sobotu jsme udělaly malou změnu a na Joudrs jsme dorazily až těsně před zápasem. Připravovaly jsme se tady na Krči a naštěstí to vyšlo. Potřebovalo to prostě změnu a díky tomu jsme pak byly nahecované o to víc. Při přejezdu byla sranda a byly jsme tak dobře naladěné na zápas.

Můžete srovnat sobotní a nedělní utkání?

Sobotní zápas byl trošku bahenní. Byla zima, ale byly jsme připravené a všechno nám vyšlo. Až poslední inning byl trošku stresující, ale naštěstí jsme to zvládli. Dneska jsme věděly, že do toho chceme jít ve stejném tempu jako včera a naštěstí to vyšlo.

Oba vaše vítězné zápasy odházela místo Lucie Maršíkové Martina Lacknerová. Čím si vysvětlujete, že právě vaše rakouská posila zvládla eliminovat obávaný útok Joudrs?

V sezoně na ní pálily docela dobře, ale Martina je takový typ, že do toho jde naplno a soustředí se na každý nadhoz i inning a hraje srdcem pro tým. Marša (Lucie Maršíková, pozn. red.) je oproti tomu zkušená hráčka, Joudrs ji dobře zná a těžko je může něčím překvapit.

Kontaktní bod v druhém zápase přišel po vašem pokusu autovat hráčku na třetí metě. Byla jste kvůli tomu přehozu nervózní?

Řekla bych, že to nebyl přehoz, jenom to třetí metařka nechytla. Ale byla jsem nervózní, protože mohlo klidně doběhnout víc hráček než jedna. Byla jsem na sebe trochu naštvaná, že jsem to vůbec hodila. Dopadlo to ale naštěstí tak, jak to dopadlo.

Nakonec asi rozhodla šestá směna, kdy hosté nedokázali s naplněnými metami skórovat a vám se naopak podařilo využít následně jejich chyb…

Věděly jsme, že za stavu 2:1 se zápas s Jourds většinou ještě nevyhrává, protože můžou pořád kdykoli zatlačit a lehce nás přejet. Šly jsme proto od první pálkařky a já jsem měla následkem errorů oběhový homerun. Daly jsme čtyři body, což byl klíčový okamžik zápasu.

Na začátku šestého inningu se tribuny ozvaly při sporném verdiktu rozhodčího, když zapískal hraniční strike při naplněných metách. Vybavujete si ten moment?

Pamatuju.Softball hraju už pár let a takové cally se stávají neustále, i na mistrovství světa. Vůbec se nedivím, že byli fanoušci naštvaní, ale sport je sport. Jsem proto ráda, že výsledek neskončil pouze 2:1, ale že jsme ukázaly naši sílu a dokázaly přidat další body.

Joudrs v posledním utkání předvedlo jeden z nejhorších výkonů letošní sezony, vám se naopak dařilo. Máte pro to nějaké vysvětlení?

Joudrs je skvělý tým, ale určitě ne bez chyby. Myslím, že hlavní důvod je ten, že se zvedla naše pálka. Při prvním zápase jsme byly úplně marné. Bylo hodně strikeoutů, tak je jasné, že jsme ani nemohly donutit Joudrs k chybám. I v druhém zápase to bylo dost podobné až do šesté směny, kdy se naše pálky probudily a hned jsme sedmkrát skórovaly. Na další dva zápasy jsme si o to více věřily a věděly jsme, že pokud míč dostaneme do pole, jsou Joudrs schopné dělat chyby.

Co nyní máme očekávat od rozhodujícího zápasu?

Myslím, že budeme trochu víc nahoře, ale ten týden, kdy budeme mít tréninky, je pořád docela dlouhá doba. Změnit se může cokoli, mohou se na nás víc vyhecovat a my naopak můžeme trochu trochu odpadnout. Bude záležet na každém okamžiku, ale věřím, že to bude dobrý zápas.

Na koho je nyní větší tlak? Na vás jako na obhájce titulu a vítěze PMEZ, nebo na Joudrs, které vám v posledních letech pouze koukají na záda?

Strašně rády bychom vyhrály, to je jasné. Ale myslím si, že větší tlak bude na Joudrs. Náš hlavní cíl jsme si už splnily (medaile z PMEZ). A vyhrát ještě titul bude naše třešnička na dortu.