Naši žáci ve složení Aschermann, Best, Blažek, Duspěva, Falkouski, Imramovský, Kučera, Kvapil, Mita, Petrov, Petrus, Podroužek, Rejzek a Slabý se o nadcházejícím víkendu 8.6 - 10.6 utkají se soupeři v rámci Poháru žáků na Hluboké.

Ve skupině jsme ještě za pěkného pátečního počasí narazili na silný tým Pipas Brno a po počátečním rozpačitém úvodu jsme postupně, trpělivě stáhli a otočili nepříznivý stav 1:3 na konečných 10:4. Odměnou nám byla výborná koupačka v rybníku Bezdrev, na jehož břehu jsme bydleli. Pak ovšem přišla obrovská průtrž mračen, následoval celonoční déšť a s turnajem to nevypadalo dobře. Pořadatelé proto upravili rozpis, vytvořili nové hřiště v pravém travnatém poli baseballového hřiště s backstopem těsně za domácí metou... Navíc stále pršelo. V druhém zápase skupiny nás čekali Skokani z Olomouce, kteří ještě v pátek prohráli s Pipas a nutně tedy potřebovali vyhrát. Nebyl to pohledný zápas, spíše boj kluků s vlastní mentalitou – „jak to, že soupeř klade odpor???“ Přesto jsme nakonec vyhráli 10:6, tím i naši skupinu D a odpoledne nás čekal nejdůležitější zápas s druhým týmem skupiny C – Tempo Praha. Tým známe, víme, že je to hratelný soupeř. I počasí se umoudřilo, svítilo sluníčko, hřiště ve Zlivu bylo v překvapivě dobrém stavu. Úvod zápasu nám zase utekl, soupeř vedl 2:0, ale my jsme se zdravě naštvali (hlavně díky odpískanému bránění našeho hráče při běhu na 3. metu) a rychle srovnali, dobře pálili a ujali se postupně vedení 7:2 (nutno rozhodně zmínit jednobodový homerun Šimona). Byli jsme domácí, začala poslední směna, při jednom autu soupeř homerunem snížil na 7:3, střídali jsme nahoz (Dan odházel super zápas, ale měl už 82 nahozů a byl čas na změnu), následoval druhý aut, pak soupeř díky HP obsadil 1. metu. Následoval jednoduchý odpal na SS, ze kterého jsme ovšem nezahráli aut a to byl počátek strmého pádu neboť třetí aut jsme zahráli po neuvěřitélném blackoutu celého týmu až za stavu 7:8 pro soupeře. Ačkoliv jsme měli stále díky dohrávce vše v našich rukách nepovedlo se a my se tak odsunuli jen do zápasů o nejlépe 5. místo. Mistrovství republiky se nám rozplynulo před očima, zápas s Draky, který by nás čekal v případě výhry a na který jsme se těšili, byl pryč. Kluci to samozřejmě neunesli. Já i Aleš se asi ještě dlouho budeme v noci vzbouzet s myšlenkou, zda jsme mohli udělat něco jinak. V neděli lilo ještě víc, hřiště připomínalo rýžové pole, hrálo se jen z povinnosti. Pokud se nám do toho nešťastného konce zápasu vše dařilo a byli jsme v pohodě, pak už nešlo téměř nic. Výsledek 3:11 pro Techniku hovoří za vše. Část zápasů se neodehrála vůbec, nám zbývá odehrát poslední zápas o 7. místo proti Kotlářce... Pokusím se shrnout náš výkon: Bylo dobré, že máme tolik kluků, kteří jsou schopni alespoň pár inningů nahazovat, protože i do posledního zápasu jsme mohli postavit kvalitní nahoz. 3x jsme otáčeli nepříznivý začátek zápasu a pokaždé se to povedlo – kluci to nevzdali, pálili, měli vůli posunout spoluhráče po metách. Šimon odvedl super práci nejen jako přirozený vůdce a při hře vnějším poli, ale i na pálce, kde si užil netradičně spoustu ulejvek, bastardů a korunoval to už zmíněným dalekým homerunem. Pochválit zaslouží i lavička, obzvlášť Lukáš a Matěj, kteří si moc nezahráli, ale přesto odvedli pro tým skvělou práci. Nebýt toho zatraceného sobotního výpadku, mohli bychom být s naší hrou spokojeni. Jenže na „kdyby“ se nehraje!

Alena