Náš tým U15 na něj odjížděl s cílem vybojovat si účast na kvalifikaci pro podzimní MČR. Tu by nám zajistilo umístění do 10. místa.

Ve skupině nás čekali soupeři z moravské metropole, s nimiž jsme letos síly ještě nepoměřili – Hroši Brno a Technika Brno.

Hned v prvním zápase ve skupině proti Hrochům se nám podařilo soupeře zaskočit brilantním nadhozem Kolji Ševeleva, kterého navíc podpořila i obrana, takže jsme na začátku páté směny vedli 3:0. Pak jsme si bohužel vybrali slabší chvilku, kdy pokles koncentrace v obraně přinesl i drobné nepřesnosti a soupeř otočil stav utkání. V závěru jsme ještě korigovali na konečných 4:9 pro Hrochy. Už toto utkání však ukázalo, že na letošní pohár odjeli kluci s neochvějným odhodláním předvádět jednoduchý, a přesto pohledný baseball, na nějž budou soupeři jen těžko hledat recept.

V dalším odpoledním utkání s Technikou jsme si ve druhé směně 12 doběhy zajistili dostatečný náskok, který jsme koncentrovanou hrou udržovali až do posledního autu a zápas jsme vyhráli 15.5. Tímto vítězstvím jsme si zajistili druhé místo ve skupině, a tedy účast na podzimní kvalifikaci na MČR, neboť už jsme nemohli skončit hůře jak na 8. místě.

Rozpis turnaje nám v pátek odpoledne určil za soupeře vítěze skupiny D, kterým byli třebíčští Nuclears vedení zkušeným coachem Janem Gregorem. Nebylo ale co ztratit, a kluci nastoupili do zápasu s odhodláním porvat se o každý míč a jistit našim nadhazovačům Willi Prittsovi a Pepovi Grygerovi záda. Soupeře jsme dostali pod tlak a povedlo se nám v první směně získat 1 doběh. Bohužel jsme však nedokázali stabilně stahovat běžce z met, čehož soupeř beze zbytku využil a v dalších směnách stav zápasu otočil na 5:3 v náš neprospěch. Do začátku poslední směny jsme tak šli s dvoubodovým mankem. Bylo jasné, že pokud chceme pomýšlet na souboj o medaile, nezbývá než předvést agresivní, ale přesto trpělivou hru v útoku. Poslední směna tohoto zápasu ale ukázala starou pravdu, že ne vše, co rozhoduje zápas, je možno na hřišti vidět. Obrovská chuť kluků zápas otočit, jejich team spirit, odhodlání a vnitřní síla nebyla z tribun viditelná, ale byla tam a na hřišti byla zcela jasně cítit. Stalo se, v co málokdo věřil. Naši kluci zápas otočili šňůrou 6 bodů a následně v obraně nedovolili soupeři ani jeden doběh. Výhra 9:5! Jsme v semifinále a budeme bojovat o medaile. Tato výhra nám navíc zajistila přímou účast na podzimním MČR bez nutnosti absolvovat kvalifikaci.

V podvečerním semifinále jsme se střetli s týmem Sokola Hluboká. Opět jsme začali dobře a dostali se do vedení. Bohužel ve 3. směně jsme polevili a umožnili soupeři plnit mety, které pak hezkými odpaly byl schopen stahovat. Do dohrávky poslední směny jsme tak opět šli za nepříznivého stavu, nyní 6:4 pro Hlubokou. Podařilo se nám naplnit mety, soupeř se však na domácí metě bránil velmi urputně. Nakonec se nám přeci jen podařilo utkání srovnat a Radek Derganz walk-off odpalem stáhl vítězný bod. Výhra 7:6 a postup do finále!

Ve sobotním finále jsme narazili opět na Hrochy Brno. Utkání začalo náporem Hrochů, kdy během 2 směn dokázali 2x skórovat. Ve třetí směně jsme ale dokázali na pálce zatlačit i my a doběhnout pro 3 body. Soupeř však ještě v dohrávce dokázal otočit dvěma doběhy. Tím ale značně rozezlil našeho nadhazovače Filipa Němce, který zařadil na 120% výkonu a od té doby už soupeři nic nedovolil. My jsme naopak v šesté směně dosáhli na další bod. Po konci 7. směny tak na tabuli svítil výsledek 4:4. Jde se do tie breaku. Po úspěšné ulívce Olivera Záruby jsme naplnili všechny mety, bohužel skórovat se nám nepodařilo. Soupeř pak rovněž naplnil mety, a bohužel se mu podařilo odpálit za vnitřní pole, čímž si zajistil vítězný doběh. Veliká gratulace soupeři, stříbro je naše!

Kdo by však očekával, že naši kluci budou mít hlavy dole, mýlil by se. Všichni měli hned po zápase na tvářích úsměvy, jako kdyby vyhráli. Jejich oči i ústa jasně sdělovaly: „Nám je úplně jedno, že jsme druhý, byl to naprosto skvělej turnaj,“ a měly stoprocentní pravdu.

I já musím přiznat, že takovou atmosféru v týmu jsem snad ještě nezažil. Jak kluci, tak my jsme si užívali každou chvíli na hřišti i mimo něj. Přestože bylo úmorné vedro a dusno, všichni jeli naplno, ale přesto s chutí a nadšením, nic nebyl problém.

Protože to byla poslední akce našeho realizačního týmu s klukama z U15, bylo pro nás strašně těžké klukům zhodnotit poslední zápas – proslov proběhl velmi stručně, sluneční brýle se nám totiž zevnitř nějak podezřele rosily… To asi bylo tím vedrem ;-). Každopádně to byla rozlučka jako hrom a jak se říká, odcházet se má na vrcholu. Takže asi byste těžko v tu chvíli hledali šťastnější (a současně smutnější) chlapíky než mě, Davida a Luboše.

Chtěl bych nakonec poděkovat i rodičům a sourozencům, co tam s námi byli a starali se o nás i o kluky - však oni vědí ;-), ale i těm, kteří tam nebyli – ani bez vás by to nešlo.

Chtěl bych poděkovat Davidovi a Lubošovi za famózní 3 měsíce u U15, i za ty časy předtím a potom -).

A úplně nejvíc bych chtěl poděkovat klukům - za jejich přístup a jejich chuť se zlepšovat, za to, že pochopili, co je pro ně důležité, a že nám tu energii, co jsme jim věnovali, násobně vraceli.

Díky kluci, držíme vám palce ve vašem dalším (nejen) baseballovém počínání. Ať se vám daří!

Jo, a ještě jedna velká věc: Nejlepším nadhazovačem turnaje byl vyhlášen náš Filip Němec! Gratulujeme.

V Ostravě byli:

Trenérský tým (TT): David Němec, Luboš Prandžev, Jakub Trčka

Hráči: Filip Němec, Oliver Záruba, Kolja Ševelev, Kryštof Kolev, Jan Mulač, Josef Grygera, Vilém Chocholatý, Jakub Pavlíček, Willi Pritts, Radek Derganz, Ondřej Komárek, Marek Šindelář, Štěpán Matoušek, Matěj Stindl a Josef Vyhňák.

Za TT sesmolil

Jakub Trčka