Ani druhý ženský tým hrající Pražský přebor žen přes zimu nezahálí. Kromě pravidelných nedělních tréninků se o uplynulém víkendu vydal do Harrachova, známého města skla, kde si užil víkend plný sportu, poznávání i zaslouženého odpočinku.
V prvním zápase dne jsme se utkali s Tempem a sehráli moc hezký zápas, bylo vidět, jak se všichni těšili a do zápasu se vrhli s vervou a bez respektu. Ve třech směnách ze 6 jsme soupeři nasázeli plných 5 bodů a jen v poslední směně jsme nebodovali vůbec. Na naši obranu byla také radost pohledět – hráli jsme nucené auty na druhé i třetí metě, ve dvou směnách jsme soupeře k bodování vůbec nepustili. A i když se ne všechny auty povedlo zahrát, bylo vidět, že víme KAM máme hrát. Výsledkem byla výhra 20:10.
A hned jsme pokračovali proti týmu z Plzně. Lehce jsme obmněnili sestavu a šli na to. Zápas byl napínavý od začátku do konce, po dvou směnách jsme vedli 10:6, pak jsme ovšem nebodovali vůbec a soupeř otočil na 10:11. V poslední směně se nám podařilo 5x bodovat bez jediného autu a naopak soupeři jsme v dohrávce nepovolili už ani bod. Takže celkově 15:11 pro nás a HURÁ na oběd.
S plnými bříšky jsme se znovu postavili Tempu a tentokrát to byl úplně jiný zápas než ráno. Ty tam byly razantní odpaly, míče se ze stativu jen lehce kutálely nebo plachtily v krátkých obloučcích a naše útočné snahy byly soupeřem rychle ukončovány. Pouze v jedné směně jsme byli schopni bodovat více než jednou (4x) a vlastně celý zápas jsme (sice těsně) prohrávali. Obrana nebyla špatná, v předposlední směně jsme prohrávali o bod 6:7 a před dohrávkou to bylo 7:7. Dohrávka nám ale vůbec nevyšla, pustili jsme 5 doběhů a jen jeden aut a prohráli 7:12.
A zase hned následoval zápas s Plzní. Byla jsem zvědavá, jestli nás únava a smutek z prohry přemůžou nebo zda se děti vzchopí. Martin jim nakaučoval, aby se zdravě naštvaly (a protože nevěděly, co to znamená, tak jim to i vysvětlil) a ono to zafungovalo. Začátek byl napínavý, soupeři se hned povedlo 5x skórovat. Ničeho jsme se ale nelekli a 5 bodů hned vrátili. Soupeř opět 5x bodoval a my jen 2x. A v ten moment asi přišlo to zdravé naštvání, protože druhá půlka zápasu byla úplně jiná. Vypadalo to jako ráno. Krásné dlouhé odpaly, útočný běh po metách a také obrana začala zase šlapat jako hodinky. Takže v následujících směnách jsme bodovali 5x – 3x – 4x a soupeř 0x – 4x – 0x. Dobří počtáři už vědí, že celkově jsme vyhráli 19:14.
Jenže následoval ještě zápas Tempa z Plzní a děti s napětím čekaly jak to dopadne a zuřivě se dohadovaly kolikátí, že to vlastně jsme.... Díky menšímu počtu obdržených bodů ze vzájemných utkání s Tempem, jsme si nakonec vybojovali vskutku zasloužené 1. MÍSTO. Radost byla zpečetěna medailemi. Rodičům patří velký dík za podporu!
Vítězi se stali: Madla Klímová, Viki Trčková, Kristýna Rašínová, Ondra Komárek, Mára Šindelář (kouzelník na 1.metě), Ráďa Derganz, Matěj Švejnoha, Pepa Grygera, Štěpán „domeček“ Matoušek, Willi Ballay a benjamínek Fanda Muzikář.
Alena a Martin