Jak s odstupem času hodnotíš extraligový ročník 2017?

Rok 2017 byl velmi podobný předchozím letům. Dát dohromady tým, který je schopen postoupit po základní části do play-off. Vždy bylo potřeba doplnit základ teamu o mladé hráče z jiných oddílů formou hostování. A letos se nám na jeden víkend podařilo team posílit také o zkušené borce z Dánska.

Jsi s celkovým umístěním spíše spokojený nebo nespokojený?
Spokojený jsem s postupem do play-off, nespokojený jsem, že se nepodařilo přes Žraloky z Ledenic postoupit do semifinále.
K postupu do play-off nám také výrazně pomohly zkušené posily z Dánska. Díky Pavlovi Maškovi (61 let, na pálce průměr v české extralize 0,5 ze čtyř startů!,“ pánové, kdo z vás to má?“) se konečně podařilo, aby nám přiletěl pomoci alespoň na jeden hrací víkend nadhazovač Martin Holmberg. Oba z teamu Horsholm Hurricanes. A musím říci, že to byl pro mě absolutně nejhezčí víkend z ligy 2017. Martin Holmberg (43 let) je naprosto úžasný člověk, se kterým společně hrát, je opravdu zážitek. Takovou radost ze hry, z každé podařené akce jsem dlouho neměl a team najednou ožil o 100%. Myslím, že i Martinovi se u nás líbilo, snad i proto, že mu Jenda Kryšpín v sobotu večer ukázal památky Karlína!

Radek Janoušek, foto BEN

Kde se lámal chleba, že se Eagles nedostali do semifinále ligy?
Podařilo se nám na play-off posílit tým o kvalitního nadhazovače z Kanady – Jeffrey Bryan Farion. Na tomto jsme chtěli stavět naše vyřazovací zápasy.
V prvním pátečním zápase Ledenicích jsme se ujali slibného vedení 2:0, ale pak přišlo několik nešťastných momentů, které asi měly velký podíl na třech porážkách po sobě. „Čudla“ jediného zahraničního hráče Ledenic Reynoldse za spojku a pak strašná rána Kopečného do prsou Jeffreyho! Následně v další směně mladíček Hajný těsně za plot HR a při dalším odpalu Reynoldse si Petr Pachl při chytání na osmičce zlomil ruku. To jsem tušil, že je zle. Začalo se to bořit, jak domeček z karet. Prohra 3:5.
V sobotu se v prvním zápase Tomáš Benda prezentoval třemi odpaly, ale ostatní hráči byli dost plonkoví a prohráli jsme 2:4.
Ve třetím zápase byla jiskřička naděje. Ledenice na prkno postavili mladého Hajného, vedli jsme 4:0 a měli jsme ve 3. směně plné mety a na pálce Tomáše Bendu! Výsledkem nebylo navýšení vedení, alel obrat v 5. směně, kdy hráči Ledenic udělali 5 bodů a prohráli jsme 4:5.

V play-off jste využili služeb kanadského nadhazovače Jeffa Fariona, byl to plánovaný tah?
Podařilo se domluvit, aby Jeffrey za nás hrál. Bohužel hrál jen tři vyrovnané zápasy s Ledenicemi. Skvělý kluk, žádný namyšlený hráč. Je mi moc líto, že jsme nepostoupili do semifinále. Jsem přesvědčen, že jeho přítomnost a hra byla pro nás ohromným přínosem. Najednou nebyl problém s docházkou hráčů na trénink!

Co vylepšit, aby se Eagles opět dostali do bojů o medaile?
To je velmi obtížná otázka. Téměř žádný odchovanec softballu na Eagles, to je asi meritum věci. A výhled na zlepšení téměř nulový.

Zkušené jádro letos doplnili nadějní mladící z juniorského národního týmu, byly pro tým přínosem?
Jednoznačně ano. Bylo pro mě opravdu příjemné kaučovat mladé, hry chtivé kluky a nebát se jim dát signály, o kterých jsem přesvědčen, že mají přijít. A nemusím se bát, zda se při plnění pokynů někdo ze starších nějak nerozláme!

Čím tě tým v ročníku 2017 mile, ale i nemile překvapil?
Po řadu let jsem se snažil svaz ČSA přesvědčit, že hrát po 30-ti zápasech základní části čtvrtfinále na dva vítězné zápasy je degradace soutěže. Konečně se to podařilo. Přestože pro Eagles nakonec čtvrtfinále skončilo po třech zápasech, i tak jsem přesvědčen, že to byl nový a zásadní krok! Nemile mě překvapilo (vlastně ani nepřekvapilo) chování některých činovníků svazu, když jsme se s Ledenicemi domluvili, že chceme hrát čtvrtfinále v pátek a v sobotu v Ledenicích a případné další zápasy v neděli v Praze. Prostě nám Rosťa Milata nechtěl vyhovět?! Je to na hraně!

Po sedmi letech končíš v pozici hlavního kouče, co tě ke konci vedlo?
Miluji softball, nic jiného asi neumím, strašně si vše beru a už jsem dál neunesl skutečnost, že trenér je na tréninku téměř pokaždé a hráči tam často (velmi často!) nejsou. Svého syna Jendu, s kterým jsem od jeho pěti chodil 15 let na hokej, jsem nakonec k softballu přivedl a nelituji toho. Jenže to často po tréninku končilo rodinnými hádkami, kdy jsem byl otrávený z malé účasti hráčů na tréninku a Jenda je obhajoval. A nakonec moje velmi trpělivá žena Jana mně řekla, že bych si měl dát pauzu, že to nechce dál poslouchat.

Tušíš, kdo tě nyní zastoupí na pozici head coache?
Přiznám se, že moc netuším. Ale tím, jak jsem se snažil být u všeho, co se oddílu týkalo, tak teď jsem se zařekl, že do ničeho nechci a nebudu zasahovat. Letos mi moc a moc pomáhal při tréninzích Quido. Jeho poslouchá každý hráč, má ohromnou autoritu! A byl by tím nejlepším trenérem, ale obávám se, že se to asi nepodaří.

V Eagles působíš i v týmu mužů „B“, kteří opanují několik sezon pražský přebor. Uvidíme tě v zeleném dresu aspoň o středečních večerech?
Přesně řečeno, vyhráli jsme letos Pražský přebor s bilancí 16 výher a dvě prohry se skórem 183 : 43 popáté za sebou! To se asi zatím žádnému jinému teamu nepodařilo. Na hraní s B-čkem se opravdu moc těším. Snažím se Standovi na prkně trochu sekundovat. A Méďovi několik let pomáhám s doplňováním sestavy B-čka pány z A-čka. Ale je to vždy o e-mailech, telefonech apod. Ale tady zase musím kluky z A-čka pochválit, pomáhají nám a myslím, že je to i dost baví. A baseballisté Petr a Michal Zýmové si to s námi také užívají, když můžou.

Během roku se v areálu uskutečnilo několik akcí. Eagles Day, Opening Day, Army Day, jak se ti tyto akce zamlouvají?
Pořádání těchto akcí vyžaduje spoustu energie těch, kdo je organizují. Klobouk dolů a jsem moc rád, že se nadále nacházejí další lidé, kteří jsou ochotni věnovat velký kus svého života pro podobné věci. Něco o tom vím. A tuším, že to není můj konec v rozvoji Eagles. Mám totiž ještě 11-ti letou dceru Andreu. A má dost kamarádek! Tak uvidíme, třeba se někdy k trénování softbalistů? nebo softballistek? vrátím.

UŽ ZÍTRA ČTĚTE NA WEBU: JAK SE DÍVÁ NA UPLYNULOU SEZONU HLAVNÍ TRENÉR TÝMU ŽEN PETR MAREK