Jak jsi se dostala k hraní softballu a jaká byla tvoje nejoblíbenější vzpomínka na tuto zkušenost?

První příležitost hrát v italské sérii A jsem dostala již minulý rok, kdy jsem s Bollate zahájila sezónu a také za ně nastoupila i v poháru mistrů evropských zemí. Po tomto turnaji jsem dostala nabídku na celou letošní sezonu. Nejlepší vzpomínky, které nejsou spjaté se hrou se určitě týkají společných chvil s japonskou spoluhráčkou, včetně překonávání jazykové bariéry.

Jaký je rozdíl mezi hraním nejvyšší ligy v Česku a v Itálii, pokud jde o úroveň soutěže?

Největším rozdílem je přítomnost zahraničních hráček, nejčastěji z Ameriky nebo Austrálie. Každý tým má minimálně jednu zahraniční nadhazovačku a jednu zahraniční polařku. Také je tam mnohem větší tréninkové zatížení..

Který moment nebo zápas v italské lize byl pro tebe nejvýznamnější a proč?

Skvělých momentů bylo určitě více, ale kdybych měla vybrat opravdu jen jeden tak to bude zápas s Forli, týmem, který byl do té doby neporažený, kdy jsem svým odpalem rozhodla výsledek zápasu. Forli nakonec letos v Sérii A zvítězili.

Jaké dovednosti jsi získala během svého působení v italské lize, které ti pomohly na další úroveň hraní?

Příležitost hrát v týmu a učit se od dlouholeté japonské reprezentantky a daších olympioniků z Tokia pro mě byla velkou motivací ke zdokonalování hry. Určitě jsem zefektivněla svůj švih na pálce, ale také způsob hraní druhé mety. Co jsem také ocenila byl leadership, na kterém bych chtěla i u sebe dále zapracovat.

Co bylo největší výzvou při přizpůsobování se životu a softballové kultuře v Itálii?

Největší výzvou bylo jednoznačně společné bydlení. V našem bytě se potkávala kultura japonská, australská a středoevropská a na malém prostoru jsme se postupně poznávali a přizpůsobovali. Další výzvou pro mě bylo, zvyknout si na to, že Italové večeří v čase, kdy já už chodím většinou spát. :D

Co ti italská liga přinesla do tvé kariéry a co bys doporučila mladým softbalistkám?

Spoustu softballových zážitků, nových kamarádů, zkušeností a dovedností od těch nejlepších hráčů světa. Určitě bych každému doporučila ať na sobě maká a má tak šanci to zažít, kdekoli na světě.

Jaké jsou tvé plány a cíle v souvislosti na softball v budoucnosti, a jaký vliv měla tvoje zkušenost v Itálii na tyto plány?

Můj cíl, asi jako každého sportovce, je dostat se na olympiádu. V Itálii jsem si uvědomila, že s nimi držím krok a rozdíl mezi naším týmem a italským není vůbec tak velký, aby naše přání, dostat se na olympiádu, nebylo reálné. Důležitá je také chuť, nadšení a vítězná mentalita.

Máš nějaký zvláštní rituál, nebo příběh, který tě provázel během hraní v italské lize a který bys s námi ráda sdílela?

Můj hrací rituál je moje malé tajemství, takže ten si nechám pro sebe. Ale myslím, že dobrý příběh byl ten, když rodiče přivezli na domácí zápas svíčkovou a plzeň pro celý tým. Mohu prozradit, chvilku trvalo, než všichni pochopili, že knedlíky nejsou chleba, ale nakonec všem moc chutnalo a vyprávělo se o tom ještě dlouho.

Gabriela Slabá