Kdy jsi vlastně začala hrát softball, jak jsi se k němu dostala?

Již od malička jsem si nejraději hrála s míčem, kopala jsem si s kamarády… Dokonce mě v šesti letech lanařili fotbaloví lovci talentů do fotbalové Sparty! (úsměv) Úplně na začátku jsem však hrála tenis, jenže po krátkém časovém úseku bylo jasné, že mám spíše „kolektivní srdce“, a tak se rodiče rozmýšleli, kam se mnou. Táta je bývalý házenkář, tak loboval za házenou. Mámina kamarádka je naopak bývalou hráčkou softballu, takže bylo jasno. K tomu máme areál Krče prakticky za rohem… Softball jsem proto začala hrát v osmi letech pod vedení Kamily Bužgové, Sváti Procházky a Evy Bártové.

Velkou část loňské sezóny přece jen ovlivnila pandemie koronaviru, minimálně konec zimní přípravy. U tebe to však žádný problém asi nebyl?

Co se týká přípravy na loňskou sezónu, tak si myslím, že mnohem náročnější bylo čekání na rozhodnutí, jestli se bude hrát nebo ne.

Jak jsi vnímala loňskou sezónu? Byla pro tebe o hodně jiná než ta předešlá?

Sezóna byla jiná v mnoha ohledech. Co se však týká jednotlivých zápasů, v nich rozdíl nebyl. Akorát hrozba toho, že sezóna může skončit kdykoliv, nebyla úplně příjemná. Také mi chybělo vyvrcholení v podobě ME žen v Itálii.

Loni jste skončili s Eagles na stříbrné pozici, podruhé za sebou… Bereš to stále jako úspěch? Jak bys zhodnotila celou sezónu?

Otázka druhých míst Eagles je skloňována celkem často. Není ale možné zapomínat, že před čtyřmi lety, když odešly opory týmy, tak tým byl doplněn námi. Tedy sice mladými a nadšenými hráčkami, které však neměly v Extralize žádnou zkušenost. Přesto jsme bojovaly o play-off. Každým dalším rokem jsme konečné umístění vylepšily. Loni, stejně jako letos, jsme si vybojovaly finálovou účast. V semifinále jsme porazily obhájkyně titulu! To, že necinklo zlato, nás samozřejmě mrzí, měly jsme dobrou formu, jenže soupeřky měly holt něco navíc. Jako neúspěch však druhé místo rozhodně nevidím! Softball navíc nehrajeme jen pro medaile, myslím, že týmového ducha a srandy jsme si letos užily nad zlato.

Měla jsi nejvíce stažených bodů, málokdy jsi strikeout… S jakou taktikou nastupuješ do boxu?

Svou mentální přípravu prozrazovat nebudu. (úsměv) Myslím si ale, že se trenérovi loni podařilo sestavit výborný line-up. Holkám přede mnou to pálilo, takže jsem měla koho stahovat na domácí metu. To bylo zásadní. Za svou výhodu považuji to, že dobře vidím balón. To sice ještě není záruka dobrého odpalu, ovšem jeho základ to je určitě.

Nemrzí tě přece jen, že předávání cen bylo letos bez diváků a víceméně jen online formou? Přebírat cenu před publikem by asi bylo zajímavější…

Hrozně mě mrzí, že celý život se nyní odvíjí na online platformě! Není to jen o přebírání ocenění… Samozřejmě bych se ráda sešla se všemi hráčkami i hráči na jednom místě a popovídala si o všem možném, o softballu především. (úsměv)

V lize se ti dařilo, patřila jsi mezi nejobávanější pálkařky… Pokukuješ po červnovém/červencovém mistrovství Evropy žen?

Snažím se na sobě neustále makat. Vím, že se do reprezentace mohu dostat hlavně skrze své pálkařské schopnosti. Rozhodně mi bude velkou ctí, pokud budu zařazena do finální nominace. Za sebe mohu říct akorát to, že dělám vše, aby tomu tak skutečně bylo.

Jak se v této nelehké době udržuješ v kondici?

Doba je nelehká, tak si ji musíme připustit k sobě. Pořád se můžeme volně pohybovat v přírodě, být v kontaktu s kamarády, spoluhráčkami, a to i s těmi, které jsou zrovna na jiném kontinentu. Na kondici pracuji díky on-line tréninkům v reprezentaci. Svou psychickou odolnost cvičím hlavně při online baseballových utkáních na herní konzoli se svým bratrem… (smích) K tomu mám samozřejmě ještě vlastní kondiční přípravu.

Jaké máš osobní cíle pro příští sezónu? Jak osobní, tak týmové…

Cíle do příští sezóny jsou vlastně již několik let stejné. Udržet si kvalitu a zlepšovat se v herních dovednostech, být nedílnou součástí týmu, převzít zodpovědnost ve hře, když je to třeba, a neustále pracovat na psychické odolnosti. Klubovým cílem je samozřejmě boj o nevyšší příčku. Pokud se dostanu do reprezentace, tak chci medaili z ME v Itálii.

Jaký je pro tebe největší softballový sen?

Můj softballový sen? Tím je získat co nejvíce startů na mezinárodních akcích, jednou bych si chtěla zahrát na olympijských hrách.