654_20220323_211727.jpg

Bronzové tažení devítek

Od pátku 8.9. proběhlo na hřištích Sabatu Mistrovství republiky v coachballu v kategorii do 9 let. Tři dny zde svádělo urputné boje 16 týmů z celé České republiky rozdělených do 4 skupin. Nám rozpis přidělil na úvod neznámého nováčka Brewers Klatovy. Nervozita byla na nás trochu znát, soupeř se poměrně dost dostával na mety po našich nepřesnostech, postoupit dál než na 2. metu se mu však za 4 směny nepodařilo. My jsme naopak v každé směně doběhli pro plný počet 5 bodů a soupeř na nás za 3 směny zahrál pouhé 4 auty. Konečný výsledek 15:0.

Ve druhém zápase jsme nastoupili proti stále lépe hrajícícmu týmu Baseball Plzeň. Soupeř kladl už větší odpor, přesto to stačilo na výhru 12:1. V zápase se blýskl krásným autem Štěpán na catcherovi, když chytil v rybě krátký luftík.

V sobotu nás čekal poslední soupeř – nepříjemní Pipas – a šlo o první místo ve skupině. Do zápasu jsme vstoupili nebojácně, zaznamenali jsme 2 body, ale náš další útok byl přibržděn dvojautem. Také soupeř se v první směně hned dostal na mety, ale jeho snahy jsme zastavili nejprve nuceným autem na 2. metě a po chvíli také dvojautem, kdy spojka chytla line drive a příhozem na 2. metu vyautovala i běžce, který se na ni nestihl vrátit. Další průběh zápasu už byl jednoznačný, v každé směně jsme bodovali 2, 5 a 4 body, kdežto soupeř se v dalších 3 směnách dostal už jen 2x na metu. Zaslouženě jsme vyhráli 13:0 a vyhráli tak naši skupinu. V ostatních skupinách postupovali Tempo s Rytíři, Draci s Hrochy a Třebíč s Blanskem.

Nás ve čtvrtfinále čekalo právě Blansko. Hned v dohrávce druhé směny jsme 4 hity do vnějšího pole zatlačili na soupeře a připsali si první 4 body. V každé následující směně jsme vždy přidali po jednom bodu. Blansku se podařily jen 2 doběhy ve 4. směně. Vítězíme 7:2 a postupujeme do nedělního semifinále spolu s Hrochy, Draky a Třebíčí.

Semifinálovým soupeřem jsou Hroši, vyhráváme los a jdeme do zápasu jako domácí. Hroši se do nás bez bázně pustí, tvrdé rány míří do vnějšího pole, k tomu špatně zpracované odpaly vnitřními polaři a po 2 směnách prohráváme 2:7. Pak se naše obrana vzchopí, hrajeme hezký baseball, soupeře další 3 směny k ničemu nepustíme. K vidění je aut na domácí i double. Na pálce se také lepšíme, tlačíme. Bohužel soupeř předvádí až neskutečné zákroky a brzdí tak naše útočné snahy. Asi největší smůlu máme při obsazené 1. metě, bez autu, kdy letí line drive přes prvního metaře a ten neskutečným vytyčením ruky míč chytí a ještě v pádu stihne tečovat metu a vyautovat našeho Radka, který se nestihne vrátit. O směnu později podobná situace na 3. metě, opět line drive na trojku a tečování vyběhnuté Majdy. Výsledek tak pouze korigujeme na konečných 4:7. Jsme trochu zklamaní, soupeř předvedl asi svůj nejlepší baseball na turnaji (včetně finále), nám naopak chybělo pár centimetrů, aby z výše uvedených double autů byly hity a body....

Souběžně hrané druhé semifinále skončilo výhrou Draků 5:2 a tak nás v zápase o 3. místo čekají Nuclears. Tentokrát los prohráváme a jdeme na pálku. Na nic nečekáme a dobíháme pro 2 body. Soupeři dovolíme jen jeden. Opět se hraje pěkný baseball a je to zase napínavá podívaná, skóre se přelévá ze strany na stranu – po 2. směně 2:3 pro soupeře, po 3. směně 6:5 pro nás, po čtvrté 7:6 pro Třebíč. V páté směně stahujeme bod na 7:7 a v dohrávce v poslední minutě zápasu autujeme soupeře na domácí a vynucujeme si prodloužení. Nedaří se nám, hned máme 2 auty, pak ale „ulejvá švihem“ Radek a chybou catchera se dostává na metu, hned následující pálkař - malý Willy - předvádí něco podobného (mimochodem náš 3. a 4. pálkař lineupu a vyhlášení hiteři J) a na soupeřův přehoz dobíhá Radek pro náš bronzový bod. V dohrávce se při jednom autu dostane další pálkař soupeře na první, pak následuje propal do pravého pole, kde ale Týna zahraje aut 9-3 a zápas ukončí svíce na nadhoz. MÁME OBROVSKOU RADOST! MÁME BRONZ!

Pak už si to jen užíváme, koukáme na finále (mimochodem vyhráli Hroši 3:1) a těšíme se na vyhlášení, kde dostaneme ty krásné medaile a pohár.

Super zážitek, super hra, soupeři z nás měli respekt. Hráli jsme co umíme a myslím, že toho umíme hodně. Byl to rozhodně kolektivní výsledek, nikdo nebyl za hvězdu - nikdo nebyl outsider. Je to bezva parta, doufám, že jim to vydrží i v dalších letech a dočkají se i nějaké zlaté medaile!

DĚKUJI Járovi, že to se mnou celý rok vydrží, DĚKUJI Vaškovi, jak se statečně popral s nadhozem (mimochodem má na svém kontě jen 1 SO za celý turnaj) a velký DÍK rodičům, že nám ty děti půjčují a neúnavně s námi objíždějí všechny turnaje ve všemožných koutech republiky. A hlavně DĚKUJI DĚTEM - je prima vidět, že je to baví, a že se z ničeho neskládají! Dost mi to nabíjí :)

Alena

Fotogalerie