- 8. října 2017, Chomutov

Na turnaj se přihlásilo 15 týmů, bylo tedy zřejmé, že celý víkend strávíme na hřišti bez nějakých větších přestávek.

V základní skupině nás čekaly souboje s domácími (překvapeni?) mosteckými Krotiteli barev, Hladovými hrochy ze Sezimova Ústí a s pražskými rivaly z Joudrs. Zápasy v základní skupině jsme totiž hned ráno odjeli odehrát do (skoro) sousedního Mostu, abychom se po obědě vrátili zpět do jámy bobří, čili Chomutova. Toto řešení umožnilo odehrát celý turnaj během soboty a neděle, aniž by se muselo hrát již od pátku odpoledne.

Jako první jsme se střetli s Hrochy. Naštěstí se jako hladovější ukázali malí orli, kteří opomněli zahájit zápas téměř již tradičně v polospánku a na pálce i v poli fungovali naplno víceméně hned od prvního nadhozu. Netoliko dobře se jim ovšem vedlo při běhání po metách (no, vlastně při takovém prazvláštním druhu pohybu, při kterém se někteří neuspořádaně pohybovali od jedné mety k druhé, a někdy taky ne), čehož se již důsledně drželi až do konce turnaje (že by bludná první meta?). Po bojovném výkonu jsme první zápas vyhráli 11:1.

Jako další nás čekali domácí hráči. I v tomto zápase fungoval náš tým jako dobře promazaný stroj. Na hráčích byla vidět chuť hrát a průběh zápasu drželi pevně ve svých rukách. Druhé vítězství 13:1 nám zajistilo postup do skupiny prvních osmi týmů s možností bojovat o nejvyšší místa.

Nakonec nás čekal zápas jednoznačně nejtěžší, s velmi silným týmem – pražskými Joudrs. Zkrátka derby jak má být. Na začátku zápasu si naši hráči vybrali slabší chvilku – poté, co naše hezké odpaly soupeř neméně hezkými zákroky v poli eliminoval, obrana se dostala po několika tvrdých odpalech soupeře pod tlak a dopustila se několika chyb. Ty soupeř nemilosrdně trestal a dostal se tak hned v první směně do vedení 5:0. Leckdo se tak mohl domnívat, že zápas je v podstatě rozhodnut. Chyba lávky! Za této nepříznivé situace se probudila neskutečná vnitřní síla našeho týmu a to co následovalo, předznamenalo další průběh turnaje. Během dalších směn předvedli orli pálkařský koncert, zabetonovali obranu a zápas dotáhli k vítězství 10:5. Neskutečně důležité vítězství pro jejich sebevědomí.

Vítězstvím ve skupině jsme se nominovali do skupiny F, kde nás čekaly týmy Tempa, Ledenic a Kunovic. Vítěz této skupiny pak bude hrát o přímý postup do finále s druhým ze skupiny E (Joudrs, Chomutov, Hroši Havlíčkův Brod a Klackaři z Kostelce), druhý z naší skupiny pak s vítězem skupiny E.

Jako první zápas nás čekal nám dobře známý a opět velmi nepříjemný soupeř – Titáni z Tempa. Po drobném zaváhání v úvodu zápasu jsme dovolili soupeři naplnit mety a jejich čtvrtý pálkař (později vyhlášen nejlepším pálkařem turnaje) Fanda Hertl poslal míč za homerunový plot – 4 body. Rázem tak prohráváme a jsme v podobné situaci jako v předchozím zápase s Joudrs. Právě teď se ukázalo, proč byl pro nás zápas s Joudrs tak důležitý – kluci a holky už byli na tento stav připraveni a nic nenechali náhodě. Na pálce nasadil k obratu především Lukáš Derganz - svými dvěma homeruny v tomto zápase strhnul celý tým a ten se již o vítězství nenechal připravit. Další důležitý obrat v turnaji přinesl vítězství 11:6.

Jako poslední soupeř toho dne nás čekal tým žraloků z Ledenic. Tento zápas byl oproti ostatním dnešním zápasům svým průběhem odlišný – poměrně dlouho v něm dominovaly obě obrany, ještě ve 3. směně byl stav na tabuli 0:0. Bylo třeba něco změnit, došlo na střídání. Přesně to bylo potřeba. Střídající Michal Goldschmied perfektním odpalem k plotu zavelel do útoku a strhla se lavina odpalů. Obrana již potom nepovolila soupeři žádnou zásadnější korekci výsledku v dohrávce a zápas jsme vyhráli 6:3.

První den je za námi s bilancí 5 vítězství. Na tvářích dětí je vidět veliká radost (jak ze hry, tak z výsledků), značné sebevědomí a ovšem taky obrovská únava. K večeři v nádherném areálu chomutovské Hřebíkárny (díky Aleši!) přijde hráčům vhod óbrproce špaget a pak se pomalu trousí do postelí. Zítra nás čekají minimálně 3 další zápasy.

Jako první nás čeká poslední zápas ve skupině F se Šneky z Kunovic. Orli nastupují od začátku zápasu ve velké pohodě a jsou na pálce při chuti. Pole funguje také bez vážnějších nedostatků. Jediné, co tak zvedá trenérům tep, je neustále přítomná proměna hráčů na první metě – po perfektních odpalech se z éňo-ňůňo hráčů po došlapu na první metu povětšinou stávají bludičky nemající potuchy, kam a kdy mají běžet a proč vůbec. Výhra 13:1 přesto znamená první místo ve skupině a čekáme tak na to, koho nám přinese umístění ve skupině E.

V naší skupině F došlo k velmi kuriózní situaci – hned 3 týmy se dostaly do kolečka s jedním vítězstvím a dvěma prohrami. Postupový klíč bodů ze vzájemných zápasů pak velmi těsně (rozdílem jednoho bodu) posunul do bojů o finále tým Ledenic.

Ve skupině E z prvního místa postupují Hroši Havlíčkův Brod a z druhého Joudrs. V důsledku několika překvapivých výsledků se do bojů o finále nedostal jeden z favoritů, (nyní již skutečně) domácí tým Chomutova.

V semifinále nás tak čekal soupeř, s nímž jsme již na turnaji jednou hráli. Joudrs. Je velmi těžké tento tým porazit dvakrát na jednom turnaji, na nás tato výzva čekala nyní. Jisté bylo jen to, že to bude úplně jiný zápas než včera. Prvního vítězství jsme dosáhli záhy – vyhraný los nám zajistil pozici domácího týmu. V úvodu zápasu soupeř potvrdil své kvality a ostře pálil. Naše pole se s jeho odpaly jen těžko pasovalo a během prvních tří směn nastřádalo osm chyb. Ne všechny chyby byly sice ztrestány doběhem, soupeř se ale dostal do vedení, které v průběhu zápasu udržoval. Naštěstí se nám podařilo odrazit snahy o bodový zisk při plných metách i při obsazené druhé a třetí metě, kdy soupeř vyšel naprázdno. My jsme horko těžko přidávali tu jeden, tu další bodík. V polovině páté směny vedl soupeř 4:2 a naší pálce to šlo ztuha. Důležitost okamžiku malé orly zřejmě malinko svazovala, nedovolila jim plnit naordinovanou taktiku hry. Zodpovědnost na sebe vzala Lucka Chlumová (mimochodem sqělě pálící po celý turnaj) a milimetrovým opozitem k plotu do pravého pole zajistila v dohrávce páté směny vyrovnání na 4:4. V poslední, šesté, jsme nedovolili soupeři ani bod a šli jsme na pálku. Dva rychlé auty z vysokých čudliček v infieldu nezapadaly do našeho konceptu. Naštěstí se nám podařilo předtím na chybu soupeřovy spojky a potom po odpalu Filipa Kubíčka hluboko do vnějšího pole obsadit druhou a třetí metu. Soupeř si bere time, čas k poradě využíváme i my. Kryštof Kolev poté odpaluje prudký míč po zemi na druhou metu, Lukáš Derganz se okamžitě vydává na metu domácí. Druhá meta Joudrs ovšem míč nezpracuje dobře a Kryštof dosahuje první mety. Vítězný bod je tady! Jsme ve finále!

V tom na nás čekají Hroši a také první prohra na tomto turnaji – prohráváme los, jsme hosté. Jak ale hned dětem řekl Tomáš Kyncl, je to také naše první a poslední prohra na tomto turnaji. Naše první pálka jako by chtěla tato slova potvrdit. Pálíme ostře hned zkraje a v první směně se také zásluhou tříbodového homerunu Filipa Kubíčka dostáváme do vedení 4:0. Bohužel je to ale dlouho na pálce vše. Začátek pálky soupeře se také ukazuje jako velmi silný a soupeř hned v dohrávce výsledek koriguje na 4:2. Další průběh zápasu je taktická bitva, soupeř se nemíní vzdát. Nám malinko škodí zakletá první meta, darujeme soupeři při našem útoku několik autů nedůsledností při běhu na metách. Do dohrávky poslední směny přesto jdeme s vedením 6:5. Soupeř tlačí, dovolujeme chybami v obraně konci jeho pálky na jeden aut obsadit první, pak i druhou metu. Tázavý pohled rozhodčího k našemu dug-outu jasně říká: Nechcete time-out? Ne, oni to zvládnou. Podobné situace už znají a potom, co nám na tomhle turnaji předvedli, jim už stejně nemáme co nového říct. Pokyn z dug-outu je tak jednoduchý: Hrajte jednoduché auty! Tak teda jo, trenére. Druhý aut. Obsazená první a druhá. Přichází prudký odpal soupeře. Naštěstí s přehledem hrajeme poslední aut turnaje na první metu. Vítězství 6:5!! Po dlouhých 5 letech to tahle parta dokázala - JSME MISTŘI!!!

Mistry republiky se stali: Vojta Švejnoha, Šíma Žufníček, Miky Kyncl, Kryštof Kolev, Filip Kubíček, Lucka Chlumová, Michal Goldschmied, Lukáš Derganz, Filip Němec, Ruda Hák, Michal Zuska, Lukáš Duspěva a Lucka Červenková. A samozřejmě taky trenéři Tomáš Kyncl a David Němec.

Lucka Chlumová byla navíc vyhlášena nejlepší pálkařkou turnaje.

Jsem na tu správnou partu kluků a holek tuze hrdej. Ne vždycky se jim v téhle sezoně dařilo, pokaždé se ale dokázali zvednout. A i když o tom asi ani neví, každý neúspěch i prohra je strašně posílila, což se ukázalo právě na tomto turnaji, kde nepoznali hořkost porážky. Svým zdravým sebevědomím a férovým přístupem ke hře si získali velký respekt nejen nás trenérů, ale zejména soupeřů. Zkrátka se z nich pomalu ale jistě stávají malí velcí hráči, kteří možná budou někdy bloudit, ale jen tak se neztratí. Vždyť i přes tu bludnou první metu nakonec cestu k domácí metě vždycky našli.

Velké poděkování trenérů i hráčů patří samozřejmě rodičům, kteří nás neúnavně povzbuzovali a hnali naše malé caparty stále kupředu. A Alešovi, bez nějž bychom spali nejspíš pod m(M)ostem.

Let´s fly, Eagles!!

Jakub Trčka

P.S. Pokud je nějaký průběh zápasu zaznamenán trochu jinak, než se opravdu udál, přistupujte k tomu prosím s laskavostí - může to být tím, že i já jsem jednou omylem šlápnul na první metu… ;-)

Fotogalerie