V prvním zápase s Miners Black se nám nedařilo především v poli, v prvních dvou směnách jsme dokázali soupeře vždy autovat pouze 2x a tak jsme rychle prohrávali 4:10. V poslední 3. směně jsme se konečně pálkařsky probudili i my a zkorigovali výsledek na 9:10. V dohrávce jsme poprvé zahráli 3 auty a soupeři povolili pouze upravit výsledek na konečných 9:13.

Hned nás čekal druhý zápas s Miners Green. Trochu jsme zpřeházeli obranu a šli na to. Zápas to byl po všech stránkách lepší než předchozí, v žádné směně jsme nedovolili soupeři pět maximálně možných doběhů, naopak ve druhé směně soupeř neskóroval vůbec a ve třetí jen jednou. Náš útok se probudil a po prvních dvou směnách jsme měli na kontě 10 možných doběhů s žádným, respektive jedním autem. Zaslouženě jsme vyhráli 12:7.

Po jednozápasové pauze jsme se utkali s Tempem Titans. Naše pálka bohužel v tomto zápase uvadla – pálili jsme do stropu nebo krátké luftíky a obrana Tempa pro nás byla první tři směny neproniknutelná. Soupeř naopak dotáhl po dvou bodech ve třech ze čtyř směn. Konečný výsledek jsme pak jen upravili v dohrávce na konečných 2:6.

To nás pasovalo do zápasu o konečné 3. místo proti Miners Green. Zápas to byl napínavý, po první směně vyrovnaný 2:2. Pak jsme zahráli rychlé tři auty a na pálce opět 2x doběhli pro body. Na začátku třetí směny soupeř stahuje bod na rozdíl jediného, ale my hned v dohrávce opět přidáváme 2 body. Před poslední směnou vedeme 6:3, ale nic není jisté. Obrana se ale vytáhla a zahrála rychlé tři auty. Takže končíme na hezkém 3. místě s bilancí 2 výhry, 2 porážky, ale hlavně se spoustou nových zkušeností.

Naši nováčci David K., Eliška a Lukáš T. se vůbec neztratili, po pár měsících tréninku byli schopni odpálit i z nahozu. Získali cenné herní zkušenosti a odjížděli spokojení a i my trenéři jsme byli s jejich výkony spokojeni. David P. se statečně rozkoukával na pozici první mety, odehrál tam tři zápasy a bylo to každým momentem lepší a lepší. Předvedli jsme i hezké nucené auty na třetí a druhé metě, také jeden double (chycený luft a přihrávka na první metu, ze které „utekl“ běžec). K vidění byly i krásné rybičky, ne vždy sice odpal skončil v rukavici, ale to přijde. Spousta míčů nám ale stále vyskakuje z rukavic a vnější pole moc často lovilo míč u plotu, místo aby ho zastavilo. Příhozy z outfieldu ale už létají rychle a k autům na druhé mětě už nebylo tak daleko. Běh po metách se lepší, slajdy nejsou problém, jen to vracení se na metu při luftu furt a furt nechtějí pochopit. Stálo nás to jednou bod. Takže když to shrnu – až si naše hra trochu „sedne“ můžeme předvádět velké věci.

Alena